Jarní úklid pro duši: Klíčem ke štěstí nejsou umytá okna, ale pořádek v životě

K jaru patří jarní gruntování. Pokud už máte byt dávno vycíděný, ale pořád to není tak nějak ono, zkuste se podívat na celý svůj život. I tam je občas zapotřebí uklidit a výsledek Vám přinese daleko větší uspokojení než průzračná okna…

uklid (1)

Už několikrát jsem narazila na knihu Zázračný úklid a přemýšlela jsem, zda ji koupit. Srdce říkalo: „Jóóó!“, hlava: „Je to blbost!“. Tak jsem na stránkách Knižního klubu nalistovala obsah a definitivně se rozhodla, že svůj čas věnuji reálnému zázračnému úklidu a večer do postele si vezmu nějaký pěkný román.

Jak na to

Začala jsem klasickým úklidem a pustila se i do věcí, které dlouho odkládám (např. umytí oken nebo srovnání kuchyňských šuplat). Potom jsem prolistovala svůj diář a vyznačila si úkoly, na které ještě nebyl čas. Podívala jsem se i do svého počítače. Do knihovny. Na své přátele. Na věci, které jsem si přála zkusit.

Nic neudělá takovou radost, jako že někdo jiný má doma větší nepořádek. Zvedněte si náladu pořadem Máte doma uklizeno?

Je Vám asi jasné, že to nebyl úklid na jeden den. Začala jsem před měsícem a půl a ještě nejsem u konce. Ale změny cítím a je mi fajn. A to i přesto, že v některých věcech jsem se nechtěla vůbec vrtat. Ale podstatou takového úklidu duše je právě i otevření všech zakázaných nebo raději zapomenutých šuplíků.

 

Šest základních oblastí

  1. Pryč se zbytečnostmi

Říkáme jim lapače prachu, nevhodné dárky, zbytečnosti. I když nechceme, hromadí se nám a často kromě prachu drží doma i negativní emoce. Někdy je Vám jich líto, někdy jen děláte, že o nich nevíte, někdy si nechcete přiznat, že jste prostě udělali hloupost, když jste je pořídili. A tak děláte, že tam vůbec nejsou.

Pryč s nimi! Posbírejte doma všechno, co nepoužíváte a nemáte k tomu žádný extra vztah. Vyhoďte je, dejte je někomu, kdo je sbírá nebo potřebuje. Nebo je vyfoťte a nabídněte přes internet. Ten pocit, když zmizí, je k nezaplacení!


Po roce jsem našla odvahu zbavit se záclon, které jsem sice dostala od milované tety, ale vůbec se mi nehodily. Poslat dál vázu, která by se mi sice hodila, ale dostala jsem ji od známé, se kterou nevycházím. Prodat přebalovací tašku, kterou jsem si přála, ale ve skutečnosti se mi nelíbila. Nabídnout někomu grafiky, které se mi hrozně líbily na internetu, ale manžel je doma nechtěl ani za nic a mně se vlastně taky nenadchly, když dorazily. S nimi z domu odešly výčitky, že si nevážím dárků, zmizely vzpomínky na křivdy té mé známé, pocit selhání, že neumím vybrat pořádnou tašku nebo obraz na zeď.

Je to pryč a mně je skvěle!


 

  

  1. Vítr ve skříni

Je to klasika, ale není jí nikdy dost. Opravdu vyhoďte vše, co jste víc než rok neměla na sobě, i když k tomu příležitost byla. Nebo si to vezměte a zvažte, jak se v tom cítíte. Ve skříni občas schováváme poklady, které nám měly ukázat, jak skvělý by náš život mohl být. Ale stanou se spíš němou výčitkou, že jste ještě nezhubla, nežijete dost společensky, nejste dost stylová.

Nenošené kousky zkuste udat na Vinted.cz nebo je věnujte na dobrou věc do obchůdků Domova Sue Ryder. Radost můžou udělat i kamarádkám. Obnošené triko nenechávejte v té obří hromadě „na doma“ – může ještě někomu dobře posloužit, když ho donesete do kontejneru na textil.

Pracujte rychle, nepřemýšlejte, řiďte se srdcem. Nebudete litovat. Dlouhé přemýšlení z toho jinak udělá mučení bez zdárného konce.

Zkusit můžete také workshop Efektivní šatník.

 

  1. Virtuální nepořádek

Při tomhle duševním gruntování nezapomeňte ani na svůj počítač. Vrhněte se na své e-maily. Odpovězte na „ležáky“, přečtěte si ty zajímavé, co už si dáváte stranou dlouhé měsíce. Napište lidem, kterým jste se už dlouho neozvali. Vymažte slevové akce, které už dávno neplatí. Odhlaste se z odběru newsletterů, které stejně nečtete.

Udělejte si také pořádek ve fotkách. Projděte je, roztřiďte, vymažte všechny nepovedené, všechny, na kterých se sobě nelíbíte, které nic nezachycují. Míň je víc. Jestli už si dlouho slibujete, že z nich uděláte fotoknihu, udělejte to. Funguje to jako ohlédnutí za minulostí, utřídění vzpomínek, vyhození všeho špatného a nepovedeného.

 

  1. Moje plány

Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří pocit, že v životě neděláte to, co chcete. Odborníci mají spoustu rad, mně se osvědčila tahle: napište si seznam všech věcí, které byste chtěli dělat nebo jich dosáhnout. Čím více, tím lépe, protože ty, které Vás napadnou později, bývají důležitější a dlouhodobější.

 uklid_EDT

Dejte si čas a promyslete, proč to chcete, jak toho dosáhnout a co Vám to přinese. Kdysi jsem četla článek, který alespoň u mě platí do posledního písmenka. Hlavní myšlenkou bylo, že někdy něco chceme jen proto, že bychom to měli chtít. Ale naše vlastní motivace není dost silná, a proto to neustále odsouváme do pozadí. Pak se trápíme tím, že nemáme něco, co vlastně nechceme…


Typickým příkladem jsou ženy a krásná postava. Chceme ji všechny. Ale ve skutečnosti to nemusí být naší prioritou. Pokud máte náročnou práci, velkou rodinu nebo prostě jen ráda jíte, je Vaše motivace cvičit a držet dietu úplně jiná, než kdyby Vás tělo živilo. Modelky nebo herečky musí svůj způsob života přizpůsobovat své profesi. V showbyznysu se pohybují většinou lidé, kteří se svým tělem živí. Proto veřejnost často považuje krásné tělo za samozřejmost a obyčejný smrtelník se trápí svou nedokonalostí, i když ve skutečnosti mu na ní tolik nezáleží.


 

Vyberte si to, co skutečně chcete udělat. A vrhněte se na to. Přihlaste se na kurz, začněte psát blog, změňte práci, vyzkoušejte nějaký sport. Cokoliv, co skutečně chcete. Třeba z toho nic nebude a Vy budete mít jasno, že to není nic pro Vás. A třeba to bude láska na celý životJ

 

  1. Lidé, se kterými trávíme čas

Můžou nás dobíjet, inspirovat nebo totálně deptat a vyčerpávat. Někdy se kvůli jedné dobré vlastnosti snažíme nevidět deset jiných špatných. A pak se přistihneme, že děláme něco, co nechceme, usmíváme se na někoho, kdo nám leze na nervy, přetvařujeme se a ve skutečnosti je nám lépe, když ten někdo má moc práce nebo na nás zanevře.

Pokud si myslíte, že takový „úpír“ se na Vás přilepí a saje a saje, dokud se ho nezbavíte, pletete se. Velmi často si Vás k sobě připoutá a Vy mu dávku energie donášíte dobrovolně až domů. Děláte to vždy, když se ozýváte někomu, jen aby mu to nebylo zase líto, aby se zase nezlobil, abyste to zase nemuseli vysvětlovat. Pokud se u toho přistihnete, zavěste, obraťte kroky, věnujte svůj čas těm, které máte rádi.

Jak poznáte energetického úpíra?

Paradoxem těchto „přísavek“ je totiž to, že vztah neukončuje ten vysávaný, protože už toho má dost, ale velmi často sám „agresor“, protože oddanost oběti není dostatečná. Neustálým posloucháním si zaděláváte na to, že až Vás úpír vysaje úplně, ztropí Vám ještě nepříjemnou scénu na téma, jak špatný člověk jste.

 

  1. Každodenní maličkosti

Tohle velké gruntování by mělo stát i na každodenních aktivitách, kterým možná ani nepřikládáte význam. Zajděte si na preventivní prohlídky k lékařům, zařaďte do programu pohyb, hlídejte si, co jíte. Dostatečně spěte, dodržujte pitný režim. Přečtěte si knížku, která Vám už dlouho leží na nočním stolku. Proberte se hromadou časopisů, které jste si odložili na později.

 uklid (2)

Víte o všech preventivních prohlídkách? Podívejte se třeba ZDE. 

Některé drobnosti ani nevnímáte, ale jdou pořád s Vámi. Divné bolení břicha, časté problémy se zády, pocit, že nemáte život ve svých rukách. Když Vám lékař potvrdí, že jste zdraví, když Vy sami víte, že pro sebe něco děláte, a když plníte i drobné bezvýznamné úkoly, které jste si dali, získáte hned pocit, že věci jsou tak, jak mají být, a šéfem jste tu Vy.